KLATOVY A OKOLÍ : HISTORIE A PAMÁTKY KLATOV - STRUČNÝ PŘEHLED

Czech • Deutsch • English

Historie a památky Klatov - stručný přehled

 

V jihozápadní části České republiky na Drnovém potoce, 3 km od jeho soutoku s řekou Úhlavou, na mírném návrší,  obklopené zalesněnými kopci se rozkládají Klatovy.

 

Bohatá historie tohoto královského města sahá hluboko do minulosti. Dávno před jeho založením mírné klima i zdejší úrodná půda vytvořily příhodné podmínky pro osídlení tohoto místa. Archeologické nálezy dokládají život pravěkých lidí již od mladší doby kamenné. Původně byly Klatovy malou vsí na staré obchodní stezce vedoucí z Bavorska do Čech. Okolo roku 1260 král Přemysl Otakar II. povýšil osadu na královské město. To mělo pravidelný šachovnicový půdorys s velkým čtvercovým náměstím a  důsledným městským opevněním zdokonalovaným v  průběhu 13. - 16. století.

Doba lucemburská znamenala pro Klatovy hospodářský, politický a kulturní rozkvět. Panovníci postupně udělili městu právo míle, privilegium výročního trhu, právo popravy a povolili ražbu tzv. brakteátů.

Rozvoj města pokračoval i za husitské revoluce. I když v roce 1464 zničil rozsáhlý požár všechna tehdejší předměstí, nadále patřily Klatovy mezi nejvýznamnější husitská města. 

I v 16. století je město zvelebováno, zejména rozkvět stavitelství je znát na každém kroku. Výstavnost tehdejšího města reprezentuje započetí výstavby Černé a Bílé věže, radnice, farního chrámu a nových městských domů. Rozkvět renesanční výstavby je však zastaven jak vojenskými konflikty, tak i dalšími ničivými požáry. Také třicetiletá válka je  pro Klatovy znamením velkého úpadku.

Spásou byl pro Klatovy až příchod jezuitů v polovině 17. století. Jezuité se přičinili jak o rozkvět města samého (výstavba jezuitského chrámu a řádové koleje, katakomb, interiéru barokní lékárny),  tak i o rozkvět vzdělanosti. Ale ani tyto stavby nebyly uchráněny před ničivými plameny požáru, který roku 1689 založili francouzští žháři. Zmizely prakticky všechny pozdně gotické a renesanční památky.

V polovině 18. století se Klatovy stávají krajským městem, později zde vzniká i kriminální soud. V době obrozenectví působí v Klatovech celá řada buditelů, zejména klatovský rodák Matěj Václav Kramerius. Roku 1812 poctil Klatovy svojí návštěvou císař František II.

Na začátku 19. století Klatovy zcela změnily svoji architektonickou tvář, a to v důsledku demoličních úřednických rozhodnutí v duchu germanizačního programu vídeňského dvora:   bourá  se  část  opevnění, brány, zasypávají  se  příkopy.  Druhá polovina 19. století je ale pro Klatovy příznivější. V roce 1882 zahajuje svoji činnost muzeum, je obnovena činnost gymnázia, kde se začíná vyučovat česky, jsou zakládány nejrůznější spolky a své jméno si získávají také celosvětově známé klatovské karafiáty. Také výstavba nových železničních a silničních koridorů podporuje rozvoj mezinárodního obchodu. Klatovy vzkvétají společensky i kulturně, k čemuž přispívá i přítomnost a  působení mnoha významných osobností.

 

Klatovy si užily katastrof v podobě požárů i válek, ale vždycky zde naskočil motor, který je znovu nastartoval.

Výsledkem jednotlivých historických vývojových etap a budovatelských snah je město s dlouhou a bohatou kulturně-historickou tradicí, se živou a moderní současností, město vstřícné a pohostinné.

Městská památková zóna v Klatovech byla vyhlášena v roce 1992. Její jádro tvoří nejstarší část města vymezená zbytky městských hradeb. Spolu s některými přilehlými lokalitami charakterizují hospodářský a sociální vývoj města v 19. století - století, které znamenalo zlom ve vývoji města.

Hned při první procházce centrem na vás dýchne atmosféra dávných časů. Tady pulzuje život mezi obchody a pohostinskými zahrádkami, tady se připomínají některé významné události, a probíhají některé významné akce. V těchto místech pocítíte tu živou tradici a zároveň i sílu, stejně jako i přirozenou a hřejivou pohostinnost, která odtud zvláště v letních měsících vyzařuje do okolí.

Přehled významných památek :

Do výše 81 metrů se tyčí Černá věž, dílo Antonia de Salla. Věž byla postavena v období let 1547 až 1557 z neomítnutých tesaných kvádrů. Tato nepřehlédnutelná dominanta měla být místem, z něhož by bylo možné přehlédnou a ovládat centrální město, chránit ho tak proti častým požárům i proti nepříteli. Byla symbolem bohatství s patřičnou okázalostí. Na ochoz v pátém patře vede 226 schodů. Odměnou za namáhavý výstup je krásný výhled na okolí, za jasného počasí i na vzdálené šumavské vrchy.

Majestátně působící barokní stavba jezuitského kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce s bohatě zdobeným dekorativním průčelím  a interiérem přitahuje už na první pohled. Stavbu započal architekt Carlo Lurago v roce 1656, později se na jejích úpravách podílel architekt Giovanni Domenico Orsi. Během staletí se několikrát rekonstruovala. Kostel je vystavěn na půdorysu latinského kříže s kupolí nad křížením ramen a zachovává tím tak klasickou koncepci jezuitských chrámů. Nejvýraznější vnějším prvkem jsou barokní portály, pocházející z dílny uznávaného architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Souběžně s kostelem byla v době působení Jezuitů v Klatovech započata i výstavba jezuitské koleje, která sloužila jejich záměrům pozvednout úroveň vzdělání obyvatelstva. Po zrušení Jezuitského řádu byla přestavěna na kasárna a seminář na pivovar. Od roku 1990 je objekt využíván jako nákupní centrum. Je také sídlem městské knihovny.

Prohlídku města osvěží návštěva barokní lékárny „ U Bílého jednorožce“. Tato unikátní expozice lékárenství mapuje vývoj tohoto „řemesla“ od roku 1776 až do roku 1966, kdy lékárna ukončila svoji činnost. Svým interiérem a zařízením, z velké části nepostrádajícím prvky kuriozit pocházejících převážně z 18. století.

Téměř každé město má svoji radnici. Odtud vycházela rozhodnutí a impulsy, které ovlivňovaly vývoj města a jeho okolí. Se stavbou klatovské radnice se započalo v roce 1557. Stavební úpravy během staletí změnily kompletně její podobu. Poslední její velká přestavba v novorenesančním slohu, na základě projektu architekta Josefa Fanty, se uskutečnila v letech 1923 – 1925. Budovu zdobí sochařská díla Č. Vosmíka a F. Rouse, malby jsou dílem L. Nováka a J. Čejky. V současnosti je sídlem Městského úřadu.

Katakomby - tajemné podzemní prostory jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ignáce navozují pocit posvátné úcty. V této kostelní kryptě byly pohřbíváni členové jezuitského řádu a významné osobnosti města . První zemřelí byly do katakomb ukládáni ještě před dokončením stavby od počátku 70. let 17. století. Pohřbívání v katakombách ukončily patenty císaře Josefa II. v roce 1783, které zakazovaly pohřby v kostelech.  Důmyslně řešený větrací systém umožňuje udržovat optimální teplotu vhodnou pro konzervaci mumifikovaných těl. Do dnešních dnů se jich zachovalo asi 38.

Chvíli klidu a velebný zážitek nabízí gotický arciděkanský kostel  Panny Marie  situovaný v  jedné z přilehlých  uliček u náměstí. Tento nejstarší historický objekt ze 13. století byl několikrát přestavován a rozšiřován. Úpravy realizované počátkem 15. století zcela změnily jeho původní vzhled. Právě díky tomuto zásahu vznikl na svoji dobu ojedinělý síňový prostor, který vtiskl kostelu osobitou atmosféru, kterou si uchoval dodnes. V jeho prostorách je vystaven zázračný obraz Panny Marie Klatovské chovající na klíně malého Ježíše, která uzdravuje, a ke které se váže staletími udržovaná pověst prokazující nejen její zázračnost, ale i pravost lidské krve na jejím zraněném čele. Dochovala se také kaple Zjevení Panny Marie „Chaloupka“, postavená v roce 1696, na místě, kde stál původně domek, ve kterém byl zázračný obraz nějaký čas uchováván. Každoročně o klatovské pouti se koná velký církevní průvod ulicemi města k uctění památky tohoto obrazu.

Osamoceně vedle chrámu stojí Bílá věž, původně zvonice postavená v roce 1581. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena a upravena do současné podoby. Portál na věži byl původně zasazený  v průčelí arciděkanského kostela.

Za zmínku stojí i nedaleký dominikánský kostel sv. Vavřince, postavený v letech 1694 – 1709 a stejně jako všechny památky mnohokrát upravovaný. Stavbu kostela vedl klatovský stavitel italského původu  Marco Antonio Gilmetti. Svým jednoduchým a prostým stylem nasvědčuje tomu, že dominikáni nebyli tak majetní jako příslušníci jezuitského řádu. Kostel je veřejnosti nepřístupný.

Výraznými památkami přitahujícími oko návštěvníka jsou i některé měšťanské domy se zachovalými fasádami - např. čp. 63, čp.64, čp.65, čp.66, čp.150, čp.151, čp.154, čp.155, čp.169, čp.170, čp.171 a významné památné budovy -  např. čp.1, čp.70, čp.90, čp.118, čp.163, čp.167, čp.1/4.

V historickém domě čp. 149, na náměstí, se nachází Galerie U Bílého jednorožce s působivými prostory pro výstavní účely moderního umění.

Mezi mladší architektonicky působivé stavby patří i secesní budova Vlastivědného muzea Dr. Hostaše, přestavovaná v letech 1905 – 1907. Muzeum mapuje zajímavou formou prostřednictvím vystavovaných exponátů jednotlivé etapy vývoje města od pravěku až po současnost.

Severně od středu města je umístěn židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století. Synagoga, upravovaná v letech 1966 – 1967, je v současnosti využívána pro jiné účely.

Ochranu středověkých Klatov zajišťovaly dvojité kamenné hradby, budované při založení města. Byly vysoké 10-12 metrů, doplněné baštami a příkopy. Nejzachovalejší část hradeb se nachází na východní straně města, kde stojí dvě kruhové bašty.

A už jsme na konci (i na začátku) poznávání historie Klatov. Ten, kdo chce jít po stopách jejich dávných časů a ponořit se do jejich dávné minulosti, musí zapátrat ve starých kronikách nebo v chytrých knihách, anebo....udělat si výlet do Klatov.

Text : Informační centrum Klatovy, www.klatovy.cz/icklatovy