KLATOVY A OKOLÍ : KLATOVSKÉ KARAFIÁTY

Czech • Deutsch • English

Klatovské karafiáty

Klatovy, město karafiátů - Klatovy jsou od 19. století spojeny s tradicí pěstování karafiátů. Karafiáty přinesly městu a jejich pěstitelům celoevropskou známost.

Zatímco americký karafiát potřebuje k vypěstování skleník, klatovský je mrazuvzdorná trvalka. Další zvláštností jsou hladké okraje korunních lístků, u ostatních karafiátů jsou zoubkované. A těch rozmanitých barev a kreseb v květech! Takovou barevnou škálou se nechlubí žádný jiný karafiát. Pozorovatele samozřejmě zaujme i jemná hřebíčková vůně.

Základní informace a kontakt:

Pokračovatelé tradic pěstování klatovských karafiátů se sdružují ve Specializované základní organizaci Českého zahrádkářského svazu Klatovský karafiát.

Každoročně je v 1. polovině července pořádána výstava klatovských karafiátů v Hostašově ul. (proti muzeu) v Klatovech. Výstavní zahrada je otevřena denně od 9 do 17 hod. Vstupné je dobrovolné.

Sazenice klatovských karafiátů si zájemci mohou objednat na tel 606 641 560, 722 761 450 nebo na adrese SZO ČZS Klatovský karafiát, ul. Hostašova, 339 01 Klatovy.

Historie a současnost:

S pěstováním karafiátů v Klatovech začal Josef Volšanský, který v r. 1813 dovezl údajně z Francie černá semínka drobnokvětého karafiátu. Hned první kvetoucí rostlinky svou barevností brzy přilákaly pozornost jeho známých. Byli to zejména měšťané Jan Pirner, Josef Formánek a Matěj Stránský. Díky houževnatosti a trpělivosti při umělém sprašování a přísnému výběru rostlin se jim podařilo karafiáty zdokonalit. A tak se pomalu rodil plnokvětý klatovský karafiát. Nemalou zásluhu na tom, že koncem 19. stol. už se o Klatovech mluvilo jako o městě karafiátů, měl klatovský hostinský a pomolog Michael Bullmann. Měl obchodního ducha a své výpěstky záhy začal prodávat bohatým důstojníkům, kteří ve městě sloužili u husarského pluku a v jeho hostinci se scházeli. Od r. 1828 už karafiátové sazenice posílal po celé Evropě. Protože jeho výpěstky nestačily, nakupoval je i od dalších pěstitelů např. od Pirnera a Vejvody.

Od pěstitelů zahrádkářů se karafiáty brzy dostaly do péče městských zahradníků. Ti mezi sebou soutěžili o největší a nejkrásnější květ. Jejich velkou touhou bylo vypěstovat karafiát modré barvy. Traduje se historka, že jeden pěstitel druhému obarvil bílý květ šmolkou. Dotyčný se svým "modrákem" hned pochlubil. Stačilo však trochu dešťě (šmolka zmizí po pár kapkách) a bylo po radosti. Po modrém karafiátu bažíme ještě dnes.

Klatovští zahradníci Celerin, Spora, Bříško, Boublík, Svoboda, Walter a Zýka koncem 19. st. dál šířili slávu klatovských karafiátů ve světě. Svými vzorně vypěstovanými karafiáty v květináčích sklidili velký úspěch na výstavě v Praze v r. 1891. Rok na to získali 1. cenu ve Vídni. Následovaly další výstavy mimo Klatovy. R. 1892 v Brně, 1893 v Bruselu, 1894 v Antverpách a Lyonu, 1895 v Amsterodamu a Linci, 1897 v Hamburku a Frankfurtu n/M., 1898 ve Vídni.

Výstava v Klatovech v r. 1901 už byla podstatně slabší. Karafiáty v té době byly napadeny chorobami nejen v Klatovech, ale i v Německu a Francii. Také obě světové války se na pěstování karafiátů zle podepsaly. Poptávka po nich nebyla a zahradníci se spíše zaměřili na pěstování rostlin k obživě. Karafiátový sortiment se značně ztenčil.

K oživení došlo kolem r. 1930. Karafiáty ozdravěly, narodily se nové odrůdy. V r. 1931 se již v Klatovech u Masarykovy školy konala velká výstava. Zde mohli návštěvníci obdivovat 5000 klatovských karafiátů v květináčích. Čteme-li životopisy klatovských zahradníků, zjistíme, že sice svými výpěstky Klatovy proslavili, ale nijak na jejich pěstování nezbohatli. Sami ve stáří bojovali s chudobou. Vdovy po nich na tom byly po hmotné stránce opravdu žalostně.

Klatovský karafiát je okouzlující květina, ale pro komerční účely není vhodná. Velký počet rostlin znamená i hodně ruční práce, vyžaduje čas a trpělivost. Ani náklady nejsou zanedbatelné. Dobře se dá pěstovat ze záliby a s láskou v přiměřeném množství na zahrádkách.

Proto v r. 1954 byl v Klatovech ustaven kroužek zájemců o tuto rostlinu. Sešli se v něm zahradníci i zahrádkáři amatéři. PhDr. František Švec, který byl v Klatovech v letech 1945-1948 ředitelem vyšší rolnické školy vyzval přítomné k oživení tradice a rozšiřování sortimentu. Sám klatovské karafiáty miloval a se svými spolupracovníky na pozemku u školy pěstoval a šlechtil. Dokonce napsal knížku Klatovské karafiáty, jejich dějiny a pěstování. Členové kroužku se s nadšením pustili do práce. Své výpěstky každoročně vystavovali v Klatovech i mimo ně. V r. 1957 a 1958 v Karlových Varech u příležitosti FF, v r. 1961 na květinové výstavě v Erfurtu, odkud přivezli 2 stříbrné medaile.

Současná SZO ČZS Klatovský karafiát má nyní 14 členů, z toho 8 se věnuje výstavní činnosti. Hlavním cílem je udržet tradici pěstování karafiátů v Klatovech, soustavně usilovat o rozšíření sortimentu o nové odrůdy a každoročně pořádat výstavy.

Vždyť klatovský karafiát je v čeledi hvozdíkovitých skutečná rarita. Zatímco americký karafiát potřebuje k vypěstování skleník, klatovský je mrazuvzdorná trvalka. Další zvláštností jsou hladké okraje korunních lístků, u ostatních karafiátů jsou zoubkované. A těch rozmanitých barev a kreseb v květech! Takovou barevnou škálou se nechlubí žádný jiný karafiát. Pozorovatele samozřejmě zaujme i jemná hřebíčková vůně.

Podle barevné kresby květů utřídil klatovské karafiáty profesor Josef Čechura (1812-1891).

 Podrobné dělení klatovských karafiátů, pokyny pro jejich pěstování naleznete zde…

Členové SZO pěstují karafiáty též ze semen s cílem získat nové odrůdy. To ovšem vyžaduje velkou trpělivost a novinky se lze dočkat tak za 5 let. Z posledních novinek jsou barevně velmi hezké bílofialové Milénium nebo Hrabě Mercandini (podle zakladatele klatovského parku). Tento karafiát je tmavě červený s růžovou. Názvy dostávají karafiáty často podle osobností, které měly úzký vztah ke Klatovům.

Od svého vzniku v r. 1990 představila naše SZO své výpěstky i na různých výstavách mimo Klatovy. Např. v r. 1994 v Botanické zahradě UK v Praze Na Slupi, v letech 1997, 1998 a 2000 na celonárodních výstavách se zahraniční účastí Květy v Lysé n/L.. V r. 2001 jsme prezentovali klatovské karafiáty v Německu na výstavě Natur in Cham, v r. 1997 v Plzni.

V posledních letech se k nám hodně květin dováží ze zahraničí. Proč však aspoň do českých zahrádek nevrátit naše české květiny? Mrazuvzdorná trvalka klatovský karafiát se k tomu opravdu hodí. I v menším množství v létě rozzáří svými pestrobarevnými květy každý záhon. Velká rozmanitost barev a kreseb v květech spojená s příjemnou hřebíčkovou vůní dovede každého člověka potěšit a nechat mu zapomenout na všední starosti.

Pokud jste z Klatov nebo blízkého okolí a klatovské karafiáty jste si oblíbili, neváhejte rozšířit členskou základnu.

Text a foto: SZO ČZS Klatovský karafiát