Logo a znak města Klatov

Logo města Klatov

 

Manuál jednotného vizuálního stylu města Klatovy (logo města)

Pravidla pro užití loga města Klatov

Žádost o užití loga města

 

Znak města

Znak klatov

Statut pro užívání znaku města Klatovy

Žádost o užití znaku

 

Historické údaje o znaku města

Ves Klatovy byla zmíněna poprvé kolem r. 1253, o sedm let později, v r. 1260, jsou již Klatovy královským městem. Znakové privilegium Klatovy patrně nikdy nedostaly. Nejstarší pečeť (1289) nese obraz dvojí hradby se dvěma věžemi s cimbuřím a špičatými střechami. Toto znamení bylo na menších pečetích zjednodušeno v jedinou věž z kvádrového zdiva s oknem a valbovou střechou s makovicemi, před níž je rovněž kvádrová hradební zeď s pěti stínkami cimbuří. To vše byla však jen pečetní znamení.

Naproti tomu si asi na počátku 15. století pořídili Klatovští vlastní znak se znamením pošinutého pruhu na rozpoltěném štítě. Barvy tohoto znaku ovšem nejsou známy. Jeho nejstarším dokladem je plastický erb na štítě na svorníku klenby bočního ramena kněžiště klatovského chrámu. Jde patrně o původní znak města, vedle něhož se později užívalo starého pečetního znamení s hradbou a věží jako druhého znaku, když se již zapomněl původně rozdílný vznik a účel obou. Znak s pošinutým pruhem upadal v zapomenutí a zachoval se později jako chmelové znamení. V 16. století bylo toto staré znamení podnětem ke vzniku znakové pověsti, kterou si vymyslel Jan Klatovský ve své „Fundací“. Podle ní dal už kníže Oldřich Klatovským znak, a to poloviční štít, jehož dolní polovina byla bílá, horní pak bíle a červeně šachovaná. V r. 1699 obohatil Jan Florián Hammerschmied v „Historii Klatovské“ tento domnělý znak o další vymyšlené prvky: dva meče, písmena W.K.C. (Woldřich kníže český), knížecí korunu a zelený věnec. Asi koncem 18. století došlo pak konečně ke spojení obou znaků v jeden celek.

Pečeť ze 16. stol.Razítko z počátku 19. stol.Pečeť ze 13. stol. 

Takto upravený znak města (poprvé doložený r. 1804) sestával ze dvou oválných, k sobě nakloněných štítů. V pravém štítě bylo staré pečetní znamení, a to v červeném poli stříbrná hradba a věž, do levého pole byl pak položen menší štítek pod knížecí korunou. Tento štítek byl dělený, v horní části modrý, dolní polovina byla stříbrně a červeně ve třech pruzích šachovaná. V horním modrém poli byly dva meče, zlatými jílci dolů k sobě položené a mezi nimi písmena W K C. Takto upravený znak byl pak doplněn ještě štítonoši, vpravo orlicí, vlevo dvouocasým lvem bez koruny, pod štíty byla zelená girlanda a nad štíty zlatá koruna.

Tohoto znaku se užívalo až do r. 1936 a to přesto, že už dávno byla pociťována pochybenost této neheraldické formy. Teprve 21. srpna 1936 se městské zastupitelstvo rozhodlo vrátit k prvotnímu znamení městské pečeti. Jeho rozhodnutí (návrh městské rady z 8.10.1935, usnesení zastupitelstva z 21.8.1936) bylo schváleno výnosem Ministerstva vnitra ČSR dne 15.4.1938.

Popis znaku:
V červeném poli je dvojitá městská hradba se stínkami, v zadní zdi je uprostřed malá klenutá branka, po stranách této branky mezi hradbami stojí dvě čtyřhranné věže s klenutým okénkem a se třemi stínkami nad ním, vše bílé nebo stříbrné barvy. Obě věže jsou kryty modrou stanovou střechou, ozdobené makovicí žluté či zlaté barvy.