1. ETAPA KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA KLATOVSKU (2006-2007) | Městský úřad Klatovy

Základní pojmy

Uživatelé sociálních služeb

Nejdůležitěšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé – klienti sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj pohled, zviditelnit své zájmy, přímo vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší, nejpotřebnější a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb.

Zadavatelé sociálních služeb

Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, případně státem. Poskytovatelé vědí, jak služby fungují a znají systémové i provozní záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je proto v tomto ohledu nenahraditelný.

Veřejnost

Veřejností máme na mysli všechny ostatní zájemce, obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajišťění sociálních služeb na příslušném území. Vstupují do procesu jako aktivní účastníci, zejména proto, že jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Proto podpora komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování.

Cykličnost procesu plánování

Uvedené skupiny, respektivě jejich zástupci v rámci společné práce, jednání a setkávání vytvářejí efektivní systém spolupráce, navrhují podobu sociálních služeb a podílejí se na realizaci jednotlivých konkrétních opatření, která jsou popsána v komunitním plánu. Proces komunitního plánování je však cyklický a hlavní kroky se v určitých intervalech vždy opakují. Součástí procesu je totiž i sledování toho, nakolik je komunitní plán naplňován, co se již podařilo realizovat nebo ve kterých oblastech je nutné navržený způsob řešení změnit.

Jaký má komunitní plánování sociálních služeb pro obec přínos?

Lidé znají své potřeby

Díky plánování sociálních služeb v obcích, městech a městských částech, tedy na nejnižší možné úrovni, lze vytvořit systém služeb podle existujích a předpokládaných potřeb v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Průběžným monitorováním naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat.

Krajské strategie

Krajské „komunitní plány“, respektivě strategie zajišťení poskytování sociálních služeb pak vycházejí z jednotlivých obecních komunitních plánů. Zjištění potřeby se tak promítají i na krajskou úroveň a dostupnost služeb lze zabezpečovat z obecní i krajské úrovně.

Sociální služby odpovídají potřebám

Komunitní plánování je nástroj, který napomáhá zajišťovat územní dostupnost sociálních služeb v jednotlivých obcích nebo regionech. Jeho prostřednictvím hledáme odpověď na otázku: „Jaké sociální služby mají v obci, městě, regionu být, aby odpovídaly specifikům místa, potřebám celé komunity i potřebám jednolivců?“ Na tuto otázku není snadné dát rychlou odpověď. Procesy komunitního plánování vždy vycházejí ze zrojů, které jsou k dispozici a charakteristik daného místa, to znamená, že jeho podoba je vždy originální.

Principy komunitního plánování sociálních služeb

Partnerství a spolupráce

Partnerství vychází z potřeb a cílů všech účastníků, které jsou stejně důležité. Uplatňovat zásadu partnerství a spolupráce znamená hledat, koho bychom mohli oslovit a přizvat ke společné práci, k plánování postupu i realizaci akce. Poté teprve následuje identifikace možností a způsobů řešení stanoveného problému. Dobrým vodítkem pro to, koho oslovit, je zaměřit se nikoliv na předmět řešení, nýbrž na jeho okolí, to je položit otázku: „Koho se problém dotýká? Kdo může mít z jeho vyřešení užitek?“ Tak můžeme vytipovat velkou skupinu partnerů a nabídnout zapojení do práce. Je velmi pravděpodobné, že tímto způsobem sezveme k jednomu stolu lidi nebo organizace, kteří spolu dříve neměli mnoho společného. To, co nás spojuje, je společně sdílený záměr a představa, že nalezneme nějaký způsob a stanovený problém vyřešíme.

Druhým dobrým vodítkem může být otázka: „Jaké zdroje budou k řešení problému potřeba?“ Je možné, že stávající zdroje, které máme k dispozici, jsou nedostatečné. Pomocí partnerství můžeme potřebné zdroje získat. Tímto způsobem lze zapojit do práce i ty, kteří si zdánlivě nemají co říci. Důležitý je v tomto případě „bonus – zisk“, který může společná akce přinést a který nemusí být pro všechny zúčasněné stejný. O této okolnosti je dobré od počátku se všemi otevřeně hovořit.

Podstata komunitního plánování sociálních služeb

Posláním komunitního plánování sociálních služeb je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny.

Srovnáním těchto dvou základních parametrů a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na sociální služby vynakládá, vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je konsenzem mezi tím, co je možné, a tím, co bylo označeno za potřebné či prioritní. Komunitní plánování představuje cyklický, spirálově se opakující proces. Slovo komunitní dává tušit, že celé plánování sociálních služeb probíhá za účasti komunity – v případě sociálních služeb se tedy jedná zejména o zástupce uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, ale i další veřejnosti, jíž je téma sociálních služeb blízká.

Průvodce sociálními a doprovodnými službami na Klatovsku

Komunitní plánování sociálních služeb v regionu Klatovsko

Město Klatovy se v roce 2006 jako jedno z dalších měst zapojilo do procesu komunitního plánování sociálních služeb. Tato akce byla rozdělena do 4 etap a trvala 1,5 roku.

Projekt je spolufinancován Evropskou unií, Plzeňským krajem, městem Klatovy a jednotlivými obcemi. Partnerem projektu je Plánicko. z.s.p.o., Běleč, z.s.p.o. a členové MAS (Místní akční skupina) Pošumaví.

Výsledkem tohoto projektu je Komunitní plán sociálních služeb a služeb souvisejících na období let 2008-2012, který obsahuje konkrétní priority a opatření a nyní již některé výsledky. Součástí plánu je sociodemografická analýza regionu, analýza poskytovaných sociálních služeb na Klatovsku, informační brožura o poskytovatelích sociálních služeb v regionu a výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na potřeby a zájmy uživatelů sociálních služeb.
V současné době se jedná o možnosti vytvoření komunitního plánu na další období.

Články