KALENDÁŘ AKCÍ V KLATOVECH A OKOLÍ | Klatovy a okolí

Promítání filmu v rámci projektu Promítej i ty.

Komunity Rama a Kriol jsou původní obyvatelstvo deštného pralesa a potomstvo afrických otroků z doby kolonialismu. Na kánoích i pěšky pročesávají přírodní rezervaci Indio Maíz, hledají nelegální osadníky a snaží se jim zabránit v ničení pralesa. Zemědělci pracující pro bohaté chovatele dobytka se ovšem nijak netají tím, že s kácením nemají v úmyslu přestat, po hovězím z Nikaragui je totiž velká poptávka zejména v USA. Lidé se však musí rozhodnout: peníze, nebo život? Ti, pro které je prales domovem, mají jasno. Zkorumpovaná vláda i policie jejich naléhání ignorují a odmítají jednat, a tak se místní pokoušejí svého cíle dosáhnout nejrůznějšími jinými cestami.

Režie: Camilo De Castro, Brad Allgood
Země původu: Nikaragua, USA
Rok výroby: 2023

Stopáž: 83 min.

Zveme vás a vaše děti na dopoledne plné fantazie a příběhů, které známe a milujeme všichni. V sobotu 18. dubna 2026 od 10.00 do 11.00 hodin si v refektáři a Café Jednorožec společně přečteme z knihy Malá čarodějnice. Vyměňte shon všedních dní za chvíli klidu v krásném, vůní kávy provoněném interiéru Klatov. Pro děti 3–6 let. Kvůli omezenému počtu míst prosíme o přihlášení na e-mail cteme-detem@knih-kt.cz.

S potěšením jsme přijali zprávu, že Mons. Stanislav Přibyl bude slavnostně uveden na svatovojtěšský arcibiskupský stolec při pontifikální mešní liturgii slavené ke cti sv. Vojtěcha v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Pro nás méně potěšující je, že intronizace proběhne v sobotu 25. dubna, tedy v den, na který jsme plánovali konferenci Barokní jezuitské Klatovy 2026.
Vzhledem k tomu, že někteří z pozvaných na konferenci jsou zároveň pozvaní i na slavnost do Prahy, jsme se rozhodli Barokní jezuitské Klatovy přesunout na podzim.

Dobrokvíz je kvíz, který má smysl.
Nepřicházíš jen „vyhrát“, ale taky pomoct. Každá odpověď se promění v reálnou pomoc.

Česká klasická hudba je naše obrovské kulturní dědictví, kterého si považuje celý svět, a harfa v ní má své nezastupitelné místo. Jedinečný komponovaný program Barbory Plaché představí hudbu z rodinného archivu Františka a Terezie Palackých. Jejich notový archiv byl obsáhlý a podle historiků i sám František Palacký „harfování“ provozoval. Především ale jeho žena Terezie se svou sestrou, které na harfu hrály již od dětství a často vystupovaly v hudebním salónu svého otce Jana Měchury v dnešní Palackého ulici v Praze. Právě tam se František s Terezií do sebe zamilovali a spojovala je velká láska k hudbě.

Na programu zazní hudba L. Měchury, J. K. Krumpholze, B. Smetany a dalších.

Koncert doprovodí mluvené slovo potomka Františka a Terezie Palackých, pana Václava Macháčka Riegera.

Kde domov můj?
(Rotterdamský příběh Františka Škroupa)

Komponovaný pořad o životě a díle českého hudebního skladatele Františka Škroupa (1801–1862), autora české národní hymny, se pokusí navodit atmosféru romantického salonu, ve kterém se ruku v ruce potká hudba spolu s mluveným slovem. Budeme vyprávět téměř zapomenutý příběh prostřednictvím hudby v podání klavírního tria UNITAS (Petra Matějová – hammerklavier, Magdalena Malá – klasicistní housle, Helena Matyášová – klasicistní violoncello). Zazní výběr ze dvou škroupových klavírních trií, která svým vznikem spadají ještě do 1. poloviny 19. století, ale stylově v sobě nesou již romantické prvky virtuózní i melodické rovnocennosti všech tří nástrojů. Pozvání do „škroupova salonu“ přijala také paní Markéta Dočekalová, která koncert doprovodí poutavým autorským čtením ze své stejnojmenné románové knihy o životním osudu Františka Škroupa. Vydáme se tak nejen do Rotterdamu 19. století a poodhalíme mnohá již zapomenutá tajemství… (Helena Matyášová)

Mgr. Denisa Drahonská
Denisa Drahonská tvoří pod značkou Rebelia a pochází z Chodska, regionu s živou folklorní tradicí. Ve své tvorbě vychází z myšlenky, že tradice je třeba rozvíjet a přenášet do současnosti.

Věnuje se oděvům inspirovaným chodským krojem, tvorbě krojových součástí i doplňků a propojuje tradiční řemesla s moderním, nositelným designem. Postupně si osvojila techniky jako výšivku, paličkování či malbu ornamentů.

Její práce představuje citlivé spojení úcty k tradici s osobitým současným přístupem a snahu znovu objevovat krásu lidového umění.

Na zapomenutém maloměstském nádraží sedí dvě ženy.
Čekají. Na vlak, na znamení, na změnu — možná jen jedna na druhou.
Kolem nich projíždějí spoje života, ale ony zůstávají na přestupu.
Z jediné lavičky se stává jeviště světa, kde se střídají podoby žen středního věku – groteskní, dojemné, přehnané i až bolestně pravdivé. Humor se tu střídá s melancholií, drby s vyznáním, zpěv s tichem.
Na přestupu je hořkosladká kabaretní komedie o ženách, které stojí na životním perónu a zjišťují, že vlak, na který čekají, možná nikdy nepřijede — a možná v něm už dávno sedí.